Podporuji

Čtenářská sekce

Zaregistrovat se

Panda představuje

Rozhovory

JANA HENYCHOVÁ

MYSLÍM, ŽE JSI ZNÁMÁ OSOBA NA SCÉNĚ, ALE MALINKO SE PŘEDSTAV TĚM CO TĚ NEZNAJÍ

Já a známá? Tak to jsi mě asi přecenil… Dejme tomu v určitém okruhu lidí asi ano, v poslední době hlavně kolem mého posledního PR projektu Janamusic, kde jsem soustředila pár zajímavých hudebníků, převážně kytaristů, a pak od roku 2003 kolem projektu Babyfest, kterým se snažím nějak soustředit na jedno místo holky – líderky, které hrají bigbít.

ZALOŽILA JSI A TAKÉ PROŠLA ŘADOU KAPEL, NYNÍ NEMÁŠ ŽÁDNOU, UŽ TĚ TO NEBAVÍ? :-)

Těch kapel nebylo až tolik, první měla legrační název Válcovna plechu, možná se dokonce jmenovala Válcovna plechu Josefa Kačírka. Byl to takový zpívající rockový písničkář ze Zbraslavi. Kapela na svou dobu nebyla úplně blbá, ale za nejhodnotnější přínos mého účinkování považuji nejvíc to, že jsem tam potkala svého manžela :-) Druhou už jsem založila a to byla metalová ESTER. Pak jsem se na chvíli odmlčela a pak vyrobila jakýsi novodobější hybrid Ester, jmenovalo se to ROCKSPIRE, pak jsme to chvíli pojmenovali zas na ESTER, ale s odstupem času to byla taková mdlá kapela, hudebně i lidsky. Hrály v ní na střídačku dvě bubenice, Jindra Vášová a Lucka Vostrá, a tyto dvě holky vlastně kolem mých vlastních projektů tak nějak střídaly bubenickou židli. Vlastně jsem zapomněla na třetí, což byla Martina Porkertová, která byla dřív členkou ESTER. Poté co ROCKSPIRE skomírala a skomírala, dorazila to nejvýraznější osoba v kapele Eva Vondrová, kterou zblbli kecama v kapele CRAZY LADY, takže s nima šla na zkoušku, odehrála s nima nějakou holírnu, pak pár dalších, a protože vlastně v kapele nic netvořila, takhle jakože profesionální kapela jí učarovala, takže gladiátory a džíny s trikem, zrzavé vlasy a gotic linky vyměnila za blond přeliv, minisukni a jakýsi vyřazený krasobruslařský dres doplněný lodičkama (pardon pódiový kostým :-)) a hraje s nimi vlastně dodnes.

Někdy si ale říkám, že to není špatná cesta pro holku, která chce hrát, chce mít za to aspoň nějaké peníze, nechce se o nich starat, všechno za ní někdo vymyslí, někam jí doveze a ona se podívá po světě, kam by se jindy nedostala. Já bych to dělat nemohla, protože mám potřebu tvořit, a v podobných kapelách je nutno pouze hrát převzaté skladby a držet hubu a krok. No a další kapelou pak byla SUPERFLY. Zde jsem byla po dlouhé době opět pasívnější hráč, skládala jsem zde opravdu výjimečně, písničky skládala bubenice Martina Porkertová a zpěvačka Žaneta Balogová, která později založila MATAHARI. Vlastně jsem zapomněla ještě na jednu kapelu, krátce před SUPERFLY jsem asi tři měsíce hrála s kapelou O-JA. Ten repertoár byl podle mě hrozný, ale bavilo mě na tom, že tu kapelu dělala Anděla Mayerová (bývalá klávesačka z Paniky, jinak dcera legendárního totalitního zpěváka a dobyvatele srdcí paní a dívek :-) Jaromíra Mayera). Anděla byla asi nevětší muzikant, se kterým jsem kdy měla možnost hrát. Byla i svým způsobem fajn, jen žel měla v některých případech hodně podivné reakce, takže jsem z té kapely tzv. utekla. Potom jsem zformovala FOUR ROSES, ta mi vydržela nejvíc… Repertoár myslím nebyl žádný velký trhák, bylo to asi dáno tím, že holky v kapele byly všechny takové hodné :-) a na pořádnej bigbít je asi potřeba bejt potvora :-))). Nicméně ta kapela se vlastně ani nerozpadla, prostě najednou přestala hrát. Nerozpadly jsme se, nerozešly jsme se ani v dobrém ani ve zlém, normálně si občas napíšem nebo jsme se i párkrát sešly, ale bavíme se úplně o jinejch věcech než je muzika. Třeba mám jednu společnou fotku, jak jsme jednou u nás doma testovaly novej vaflovač :-) Stylem Lucie četla návod, Alice míchala těsto a já pekla. :-) Dá se to nazvat vedlejším projektem kapely Four Roses :-) :-) :-) Já ovšem nikdy nehrála proto, že mám kapelu, ale proto, že jsem chtěla hrát, a tak by nebyl problém asi dát něco zas dohromady. Ale… problém nastal jinej, a sice že mě hrozně dlouho už nenapadlo nic tak zásadního, žádná písnička, aby to stálo za to nahrát nebo zahrát s někým na podiu. Další věc je ta, že myslím, že tu je spousta mladších a hezčích muzikantek, s hlavou plných nápadů.

ESTER KAPELA JEDNA Z MÁLA METALOVÝCH U NÁS, KTEROU JSI ZALOŽILA, DOSÁHLA ŘADY ÚSPĚCHŮ, PŘESTO NIKDY NENATOČILA LP, COŽ JE VELKÁ ŠKODA, ZBYLO JEN PÁR DEMOSNÍMKŮ, JE ŠANCE, ŽE SE JEŠTĚ UKÁŽE ESTER NA PODIÍCH A VYDÁ, CD?

Tam šance určitě není. ESTER podle mě byla především Martina Pařezová (basačka a zpěvačka) a já. A tam to už není realizovatelné. Za třetí zásadní členku považuju Martinu Porkertovou. Jenže jednak jsme všichni tři hudebně daleko na pořádnej kus kilometrů v tom, co posloucháme za muziku, a jednak tam nejsou ani zvlášť zásadní přátelské vazby. Martina Porkertová je fajn, s tou jsem průběžně v kontaktu, ale žel má i dost zásadní zdravotní problémy takže s hraním nadobro skončila. Byla to pro mě osobně hrozně fajn doba, plná vzpomínek na dobu, kdy na koncerty a festy ještě chodily davy lidí. Co tenkrát dorazilo na zábavu, dorazí dnes na průměrnej festival.

JEDNOU SE JIŽ NÁVRAT USKUTEČNIL…

Bylo to v roce 2003, kdy mě napadlo, že bychom mohli zas něco dát dohromady. Pařezová, dnes Divišová, podle mého názoru vzala baskytaru do ruky naposled v tom roce, kdy jsme spolu odehrály pár vzpomínkových koncertů. Má dnes, pokud vím 3 děti, je na to víceméně asi sama, má jiné starosti, muziku pověsila na hřebík a napíšeme si tak 1x za rok zhruba 1 řádek. Nějak není z druhé strany zájem – já se přátelím s hodně lidmi, ale dle hesla kdo se chce přátelit i se mnou. Myslím, že si nemáme co říct, spíš myslím, že má svoje vlastní problémy, svůj vlastní svět a já zas nevím co v tom světě dělat a on a v tom mém.

PO DEFINITIVNÍM ZÁNIKU ESTER, SE OBJEVUJE FOUR ROSES, ALE TO JE SPÍŠ ROCKOVÁ ZÁLEŽITOST. DNES JE KAPELA JIŽ TAKY MINULOSTÍ, JE TO ZÁNIK DEFINITIVNÍ?

Jak jsem zmínila už výše, myslím, že ano… nemám prostě žádný nápad. I kdybych ho už měla, dost se u mě změnily časové možnosti… jsem hodně, hodně vytížená a nezbývá mi moc čas. Moje normální zaměstnání mi zabírá hodně času a pak moje další hudební aktivity, nesouvisející s živým hraním. Jenže i kdybych ten čas našla, asi bych začala z gruntu znova, jiný styl, jiné lidi. Ale já jsem asi divná,nebaví mě prostě dělat věci a hrát věci co vymyslí někdo jinej, takže kdybych někdy hrála, vyhovovalo by mi něco složit, nahrát a sehnat někoho kdo by to chtěl se mnou hrát, to znamená že by buď nesměl mí t asi žádný tvořivý ambice, anebo bych pak musela bejt prachatá, abych si mohla najmout někoho komu je fuk, co hraje protože to má jako práci… Hmm tak to ale nevidím reálně… :-) Změna je život… A lepší je včas odejít než být za trapáka :-)

DNESKA SE VĚNUJEŠ PODPOŘE KAPEL, POŘÁDÁŠ BABY FEST, PROVOZUJEŠE-SHOP, TO TĚ ŽIVÍ?

Nene, ani nápad. Kapely a interprety, kterým pomáhám, beru jako koníček. Ale taky jsem si vybrala pár hudebních osobností a kamarádů a ostatní věci striktně odmítám. Tři ze zahraničních interpretů na mém webu mě ale oslovili sami, a první zahraniční, kterého jsem sama oslovila, alespoň nadšeně souhlasil :-) protože viděl mojí předchozí práci v souvislosti s podporou jeho koncertů. Už ale nikoho dalšího přidávat nechci, dřív jsem se snažila pomáhat každému, kdo mi o něco požádal, jenže pak jsem se najednou dostala do stavu, kdy jsem už prostě nemohla. Bála jsem se zvednout telefon nebo otevřít mail že tam budu mít opět hromadu požadavků, co kdo všechno potřebuje. Pak jsem se zamyslela nad tím, proč to vlastně dělám, a tak jsem se začala učit říkat NE. Chci pomáhat obecně lidem, co chci já, že je oslovím, že znám jejich muziku a něco o nich vím,nechci podporovat projekty a kapely, které mi nic neříkají, protože bych to ani nemohla tím pádem dělat dobře. Taky jsem byla poslední dobou požádána o podporu pár koncertů a něco jsem v té věci i udělala, ale bud jsem takový samojed :-) nebo jsem měla být asi původně nějakej generál či co… mě prostě baví něco dělat kompexně. Nebaví mě dávat pod s prominutím předem prosrané akce svoje logo, pod podporu kapel, co nikdo nezná, někdo jim zorganizuje koncert v hale, nezajistí ani předprodej i když mu to člověk radí, a pak se diví že tam přišlo 30 lidí a k tomu zadarmo. Ano, takový koncert podpořit jde a budou tam i lidi- ale je potřeba předem s určitými věcmi počítat a vyvarovat se předem jistých průserů které se PROSTĚ STANOU. Kdykoliv jsem měla v nějakém koncertu volné ruce o dost věcech rozhodnout, tak vždycky jsem byla schopná té kapele narvat sál lidma. Podle toho co to bylo za kapelu, tak za peníze nebo zadarmo, ale lidma… nekoukali se do prázdného sálu. Pokud mě někdo nechal pracovat po mém, vyšlo to. A já už nechci dělat něco, co nechci, nebaví mě dělat věci o kterejch předem vím, že nevyjdou. Beru to pak jako vlastní prohru. Babyfest je moje akce a pokaždé tam hrajou nekomerční kapely a pokaždé je tam narváno. Doufám že letos 18. 10. dorazíš do Retra a přijdeš rozšířit davy :-) E-Shop je spíše okrajový – je prioritně zaveden pro CD, které vydávám pod svou značkou JHPublish a taky pro mojí tvorbu – kromě muziky mě totiž baví ještě různé umělecké činnosti a jednou z nich je design, dokonce jsem se původně chtěla zabývat módním návrhářstvím, protože asi od deseti let šiju na šicím stroji, ale pak rozhodla rozumná varianta jít na ekonomku, no a nyní se aspoň realizuji a vyrábím šperky ze stříbrných komponentů a skleněných korálků, převážně ve stylu 70. let. Není to ale určitě uživení, protože ceny jsou tak na pokrytí materiálu, spíš že mě to baví. A taky jsem jich spoustu rozdala svým kamarádkám. :-) Živí mě žurnalistika. Vedu jeden ekonomický firemní měsíčník.

BABY FEST – JAKOU MÁ ŠANCI SI KAPELA ZAHRÁT NA TOMTO FESTU? NA WEBKÁCH SE PÍŠE, ŽE MUSÍ KAPELY HRÁT ROCK. METALOVÁ KAPELA NEMÁ ŠANCI? :-)

Metalová kapela je samozřejmě taky vítána. Podmínkou je pouze aby kapela měla aspoň jednu hudebnici co hraje na zkreslenou el.kytaru, basu nebo bicí, a současně byl v kapele holčičí zpěv. Pokud bude pětičlenná kapela z rumbakoulistek, vokalistek a flétnistek, nemá na Babáči, jak mu familiérně s holkama říkáme, co dělat.

Pokud bude chlapská kapela a vpředu bude stát baba s kytarou a zpívat, a bude i skládat písničky a v té kapele bude líderka, pak na Babyfestu své místo najde – to je případ třeba kapely BOA, kde funguje velmi výrazná Hanka Vaníková.

TY MÁŠ URČO PŘEHLED, EXISTUJE U NÁS VŮBEC DÍVČÍ METALOVÁ KAPELA?

Tak to nevím… můžu jen říct, že ke mně se zatím žádná nepřihlásila. Kdyby to snad nyní nějaká četla, honem holky pište na jana@henych.com :-) a příští rok v Retru.

JAK VZPOMÍNÁŠ NA DOBU, KDY HRÁLI ESTER, LORETTA, LOCHNESS…, POTKALI JSTE SE NĚKDY, AŤ UŽ NA PÓDIU NEBO MIMO?

Určitě. S LORETTOU jsme párkrát hráli, třeba na Výstavišti v Holešovicích na velké scéně a pak v ÚKDŽ, asi ještě někde jinde… i jsme spolu někde něco myslím slavili… holky ale byly myslím z Brna tak to bylo takové nerealizovatelné… Nicméně zpěvačka Darja Hrubá je pokud vím nyní nerocková půvabná dáma uvádějící jakési fashion pořady v televizi… Potkala jsem jí párkrát na veletrhu STYL a KABO, kde jsem pracovně něco fotila, jednou jsem se snažila se připomenout, ale nějak se mi to nepovedlo. Myslím, že mě nepoznala, takže poslední kontakt byl její přání k naší svatbě před řadou let. LOCHNESS zkoušely v baráku v Brandýse nad Labem, který patřil dědečkovi Martiny Pařezové. Ester tam chvíli zkoušela taky. Veroniku jsem viděla jednou a dodnes vzpomínám na její cennou kultovní radu (které jsem se ale nedržela :-)) „Já když sóluju tak to takhle popadnu a něco tam mydlím hlavně hodně rychle, aby nikdo nepoznal co to je“. V jejím názoru jí úspěšně sekundoval bratr Martiny Milan Pařez, jinak dříve kytarista DETROM a DOKTOR TRICERATOPS, který doplnil její slova: „Já mám jen jednu stupnici a ta je prasečí.“

NA STRÁNKÁCH SICE PROPAGUJEŠ SVÉ KAMARÁDY, MÁ ŠANCI I JINÁ KAPELA, A CO MUSÍ UDĚLAT, ABY SI JEJÍ CD PRODÁVALA VE SVÉM SHOPU?

Na podporu dalších kapel mi už nezbývá čas. Pokud by některá kapela chtěla pomocí mých stránek prodávat svoje cédéčka, tak to není problém. Stačí mi je jen dodat a dohodnout se na nějakých podmínkách.

TAKY MÁŠ ZKUŠENOSTI Z NOVINAŘENÍM, NAPSALA SI KNÍŽKU…

Nemám žádnou žurnalistickou školu, ale praxi. Nejdřív jsem dělala několik let PR pro jednu firmu a později jsem dělala několik let editora a občas i redaktora v tiskové agentuře. No a knížku? Myslíš knížku Ester Braunové?:-) mého druhého já??:-) jo jo… tu jsem prosím pěkně, knížku co má asi 100 stran, smolila skoro 20 let. Je psána autenticky z té doby… a vše je popsáno v úvodníku. Musíš si ji určitě přečíst!:-) Doporučuju jí hlavně všem holkám co hrajou:-) Věnovala jsem jí oběma Martinám – Porkertová byla z knihy nadšená, druhá Martina nevím, zda to četla, nicméně na mé pozvání na křest zareagovala slovy, že nemá na takové blbosti čas. No aspoň vidíš, že ESTER je prostě nenávratně v prachu. :-)

MÁŠ TAKÉ WEB ZIN KULTURNÍ ECHO…

Ano, ten je otevřený všem, kdo chce tak se tam může zaregistrovat a poslat mi tam akce nebo článek… Kulturní echo provozuju na svoje náklady a je to prostor, kde si můžu napsat, co chci a stejně tak dávám tu možnost i druhým… Mohou si tam taky sami vložit odkaz na kapelu nebo festival, prostě Kulturní echo sobě. :-)

TAKY PŘIPRAVUJEŠ PRO MALÉ DĚTI, SPÍŠ TEDA HOLČIČKY PANENKU, TO JE TVŮJ NÁPAD?

Ano, nápad vznikl v půlce letošního června. Po pravdě jsem o tom přemýšlela už déle a najednou mi to nabídla jedna česká firma. Momentálně mám tu panenku doma a tvořím na ní design… Podle toho jestli bude reálné ji vyrábět sériově nebo alespoň na zakázku, by se mohla dostat i do vybraných hračkářství… A prodávala by se samozřejmě i na shopu Janamusic. Panenka by měla vypadat jako já, bude oblečena ve stylu gothic, i když já ten styl úplně nenosím, ale na té panence vypadá úžasně :-) Bude mít na krku elektrickou kytaru. Neodpustím si malou poznámku – plastovou Barbie blond s dokonalou a nereálnou postavou, s plastovým růžovým gibsonem vylisovaným včetně celé panenky a nereálnou ve svém zevnějšku, zná celý svět a může si jí koupit každý v hračkářství. Ale panenka, od českého výrobce, s normální postavičkou, podle doopravdické kytaristky s českou postavou :-) tak tu si v hračkářství nekoupíte. Nevím jen, jak dalece bude reálné vyrobit co navrhnu, a jestli se to vůbec uskuteční, nicméně mi to momentálně hrozně baví a připadám si děsně důležitě a odpovědně :-) mám přece možnost využít celou legendární firmu jednoho ze zásadních českých výrobků s tradicí starou několik desítek let jako výrobcem krojovaných panenek, pro sebe, a ty jejich „kroje“ jim tak trochu po rockersku převorat. Hrozně mě překvapilo, že paní, která panenku měla poslat, se do toho tak zažrala, že jí ušila dokonce první šatičky a ty nejsou vůbec špatné… trefila to podle mého obrázku, kde jsem nastřelila hrubý návrh. Na to že ta paní šije celý život chodské a kyjovské a jiné kroje, to byla slušná práce… takže mi do Prahy přicestovala taková malá čarodejnice, pro kterou vyrábím nyní další šatičky, a dostupné komponenty se musí různě přetvořit atd.

TAKÉ SI VDANÁ, JAK TO VŠECHNO STÍHÁŠ, ASI MUSÍŠ OBČAS VAŘIT ATD. :-)

Nestíhám, spoustu věcí. Nejvíc času mi zabírá práce… také jsme se přestěhovali mimo Prahu a já denně přijdu skoro o dvě a půl hodiny svého života tím, že cestuju. Neumím moc hospodařit s časem a tak s tím pořád ještě bojuju… co se týče vaření, tak nejsme standardní rodina, co padne šestá, a shromáždíme se všichni u talířů a budeme slavnostně společně večeřet a dívat se na televizi… to by nám asi oběma šuplo. Můj manžel (Petr Henych, viz www.henych.com ) kromě kytary a hraní ve dvou kapelách chodí do zaměstnání a pokud dorazí domu, volný čas věnuje kytaře a nahrávání, mj. videoškol, které ukládá zdarma na youtube pro všechny zájemce. No a já nesnáším sedět a čučet, případně pozorovat vařící se hrnec. Jde o to obklopit se nějakou technikou, takže když to vyladím k dokonalosti, pračka pere, myčka meje nádobí, kávovar mi vaří kafe, parní hrnec, trouba a friták sám vaří a sám se vypne, :-) a lux si luxuje úplně sám. No, a protože máme v baráku wifi, tak já můžu mít v kuchyni notebook a něco dělat (jako zrovna teď :-) a občas dohlédnout, aby nevybuch papíňák nebo vysavač neodjel luxovat trávník nebo se na něm nevozila naše číča :-)

TVŮJ MANŽEL JE SI MYSLÍM, UŽ ZNÁMÝ KYTARISTA, KTERÝ SE PODÍLEJ NA SPOUSTĚ PROJEKTŮ, KDYŽ SI JEŠTĚ AKTIVNĚ HRÁLA, POMÁHAL TI, PODPOROVALI JSTE SE?

My jsme spolu hráli jen na začátku chvíli, v té kapele co jsem jmenovala. Naše hudební aktivity se tak nějak míjeli… On byl vždy o trochu napřed a když jsem pak byla na mateřské, ujel mi nejen vlak, ale přímo pendolino, takže pak jsem se k té muzice vrátila už s tím že ze mně nikdy slavná hudebnice nebude :-) na druhou stranu mi to vyhovovalo protože jsem si mohla hrát vždycky co chci, s kým chci a pro koho chci. Petr mi pomáhal hodně, ne přímo. Písničku mi složil jen jednu a já jí stejně po něm nikdy pořádně nezahrála :-) vlastně mi jednou ukázal jeden akord :-) ale zato když jsme potřebovaly, učil všelijaké adeptky na kytaristky, vlastně jednou učil něco i Evu na basu… a především díky němu mam vůbec nějaké nahrávky, protože já tyto věci umím dělat pouze pro potřebu pracovní. On mi pomohl nejvíc, jak to šlo, pomohl zkrátka s technickými věcmi, ale kvůli tomu si nenárokoval mi do té muziky kecat, i kdyby byla podle jeho názoru sebeblbější :-) A to je myslím fajn…

NEPLETOU SI TO LIDI A NEPOKLÁDAJÍ TĚ ZA MANŽELKU VLASTY HENYCHA? :-)

Jo, jo, občas, asi před deseti lety mi jednou jeden fanoušek dokonce napsal, jestli nejsem jeho dcera. To bylo obzvláště pikantní, protože Vlasta je mladší než já. Nicméně Vlasta je bratranec mého manžela Petra. Pro zajímavost, ještě existuje další Henych – Michael, je to bubeník, který se mnou chvíli hrál i v ESTER a hraje dlouhá léta v Radotínských kapelách. Měla jsem tu čest vydat jim nedávno jejich CD, které se jmenuje „Na E55“ a kapela má název DYK JE TO JEDNO. Jedná se o hodně nekomerční a originální hudbu, myslím že by je měl konečně někdo objevit protože jejich muzika i texty prostě nemají chybu… :-) mají hodně výrazného zpěváka, kterému se říká Franta Flinta, vlastním jménem Petr Flyn, a jeho úžasný rockový hlas hodně velká část naší země mohla slyšet ve filmu „Jako jed“ v závěrečných titulkách.

CÍTÍŠ SE JAKO ROCKERKA VE VÝSLUŽBĚ, NEBO SE JEŠTĚ AKTIVNĚ ZAPOJÍŠ DO HRANÍ?

Spíš jako rockerka v takovém tom prostoru, kdy nejsi ani v letadle, ani v příslušné zemi :-) Já jsem si neřekla tak a teď jsem to zapíchla, nic jsem neprodala… jen prostě nemám potřebu ani možnosti hrát. Hlavně nemám co hrát. A mě na tom hraní nebavilo to, že někam jedu, tahám se s krámama a pokecám s kamarádama, s těma můžu kecat i v hospodě nebo po netu. Mě bavilo skládat a těm lidem to hrát, co oni na to. Jenže já nic prostě poslední tři roky, nesložila. Baví mě ale současná doba, internet… jeho úžasné možnosti… dřív jsem měla kapelu a muziku a nikdo nám nic nevydal… teď si to můžu vydat sama a nemam zas co. Není to tak trochu paradox?:-)

CHYSTÁŠ NĚJAKÝ DALŠÍ HUDEBNÍ PROJEKT?

Chystám se dokopat ke stavu, kdy mě napadne ještě pár písniček, pokusit se je nahrát a hodit aspoň na myspace. Momentálně se ale asi hudebně nejvíc zabývám aktivitami www.janamusic.cz , kde se snažím shromaždovat informace a tiskové zprávy o „svých interpretech“ a donutit nějak novináře na ty stránky chodit :-) Na stránkách můžete najít informace o již zmiňovaném Petru Henychovi a jeho instrumentální kapele G-bod, která mj. právě nyní vydává nové CD s názvem Pleasure Trip, a dále nejvíc podporuji ty, se kterými jsem v kontaktu. Ze zahraničních interpetů je to americký kytarista Richie Kotzen, jeho ex bubeník Atma Anur a nejnovější tvář Janamusic italský kytarista Steve Saluto. Občas podporuji také baskytaristu Billyho Sheehana v jeho sólových aktivitách, i když díky spolupráci s Pragokoncertem jsem podporovala i pražský koncert kapely MR. BIG, a baskytaristu LIVING COLOUR Douga Wimbishe, který mě prostřednictvím jeho osobní PR slečny oslovil sám, jenže bohužel ta spolupráce je trochu nepružná. Doug je totiž extrémně vytížený muzikant, kromě LIVING COLOUR, kteří jedou z koncertu na koncert, ještě mezitím hraje s Tarjou. Z českých můžu jmenovat ještě kapelu INA URBANOVÁ a HANYBANY a občas dívčí bigbít K2 – tyto slečny ale mají svou vlastní schopnou agenturu, takže spíš je mám viset na stránkách a když by někde hrály, pošlou mi, s čím by potřebovaly pomoci. Kdo chce, může je vidět na Babyfestu. (www.myspace.com/babyfestcz)

NA ZAVĚR TI PŘEJI, AŤ SE TI DAŘÍ A JEŠTĚ TĚ POŽÁDÁM O PÁR SLOV NA ZÁVĚR, URČO SU NA NĚCO ZAPOMNĚL… :-)

Já bych se asi rozloučila hláškami, které mi napsali zajímaví hudebníci :-) Billy Sheehan mi jednou napsal – hlavně nikdy nepřestávej hrát. Jakmile přestaneš, už se k tomu nevrátíš. Jojo, Billy měl pravdu. Jenže pak mi taky nedávno napsal Steve Saluto – psal, hraj, proč nehraješ. A já mu napsala – nemám žádný nápady. A on m napsal tak to jo to je správný, protože hrát jen proto, abys hrála je naprd, člověk musí hrát, aby měl proč. Já třeba taky kolikrát nehraju delší dobu, když nemám proč. No a ještě bych to zakončila slovy jednoho mého dalšího kamaráda, amerického studiového bubeníka T. C. – když jsem vyjádřila pochybnosti, zda je vůbec ještě někdo na bigbít dneska zvědavej, napsal mi – na všechno se vykašli a hraj nebo poslouchej, co se ti líbí… Zajímavé názory, že. Všechny tyhle lidi, s Richie Kotzenem v čele (a vlastně jsem zapomněla ve výčtu i Petra Henycha), spojuje v jejich sólových projektech jedno – oni dělají muziku, jakou chtějí. Ne jakou chtějí rádia, televize. Oni si to prostě dělají, jak jim se chce a ono to nějak dopadne. A když to nedopadne, tak se z toho nepo… :-) A proto mě taky ty lidi baví a ráda jim pomáhám jejich muziku podporovat. Jinak jsem si párkrát zkusila i pořadatelskou či spíše produkční činnost, měla jsem tu čest 3x zorganizovat v Praze koncert Richieho Kotzena, 1x Douga Wimbishe, kapelu WINGER, a podporovala jsem také dva koncerty kapely TWIN DRAGONS, se kterými hostoval zpěvák Mr. BIG Eric Martin… Richieho sem doufám ve spolupráci s jeho zastupující evropskou agenturou ještě někdy dovezu a plánuji sem dotáhnout i Steve Saluta s Atmou Anurem, neboť hrají v kapele spolu. Sestavu doplňuje baskytarista Marco Mendoza (WHITESNAKE), takže sestava vskutku nekomerčně hvězdná a lákavá… Na úplný závěr bych tedy dala ještě uzávěr :-) – děkuju ti, že sis na mně vzpomněl, jsem zcela omráčena, že si někdo vzpomněl na předpotopní kapelu ESTER (pokud se najde ještě nějaký další sadomasochista, může navštívit http://esteria.wz.cz ) a kdo máte rádi výše jmenované muzikanty, budu ráda, když si naleznete cestu na stránky www.janamusic.cz . A jinak samozřejmě všem čtenářům tvého portálu přeji krásné prázdniny plné muziky a spoustu krásných zážitků…

www.myspace.com/janahenychova

http://esteria.wz.cz

www.myspace.com/babyfestcz

www.janamusic.cz